Na třídenní spojené Mistrovství ČR hráčů do 13 a 17 let jsme jeli v sestavě Ema Solfronková, Ondra Kozel, Vojta Dvorský (U13), Peťa Vokřínek (U17) a trenéři Peťa Bíza a já. Turnaj se uskutečnil od 1. do 3. května 2026 ve zrekonstruované hale v Chrudimi.
Začalo se kvalifikacemi, kterou hrál pouze Peťa Vokřínek. Dostal na úvod Tomáše Jareše (Vodňany). Peťa podal dobrý výkon, ale soupeř by o něco lepší. Čtyřhru hráli s Filipem Zukalem (Blansko) a v prvním kole porazili dvojici Špinar-Kubeš. V sobotu ráno jsme se dozvěděli o odstoupení páru Durdis-L. Lebeda a najednou byli kluci ve čtvrtfinále. Tam jednoznačně prohráli s dvojicí Elicer-Kosina. V mixu se Peťa s Naiou Novákovou (Hodonín) probojovali do třetího kola, kde prohráli s prvními nasazenými O. Morávkem a Maršíčkovou.
V kat. U13 byli všichni nasazení do hlavní soutěže. Vojta měl těžký los v podobě velmi mladého, ale talentovaného Beránka (HB Ostrov). Vojta hrál výborně, ale přesto těsně prohrál. Svůj „prime“ potvrdil později v útěše, kterou ovládl bez ztráty setu. Ve čtyřhře chlapců se s Ondrou probojovali do 2. kola, v mixu s Luckou Šlampovou do třetího.
Ondra potvrdil svoje nasazení, když doslova a do písmene udolal 11 v pátém Durčáka z Hluku. Zápas jako na houpačce. Ve druhém kole v prvním setu překvapil druhého nasazeného Langera (Zruč n. S.), ale pak už to nešlo. V mixu s Emou prohráli ve druhém kole s prvními nasazenými (Tlustý-Sedláčková) 2:3 na sety.
Ema bohužel nezvládla svůj první zápas ve dvouhře hlavou. Proti staré známé Gabče Čechové (Lhůta) si celý zápas pořád na něco stěžovala, což nemohlo na výhru stačit, byť Gabča rozhodně nepodala super výkon. Vše se otočilo v útěše, kterou ovládla podobně jako Vojta.
Čtyřhru dívek hrála s Beky Zechmeisterovou z Lednice. Byly nasazené do druhého kola, kde si v klidu poradily s dvojicí levaček z Hostinného. Ve čtvrtfinále se utkaly s Vyskočilovou a Zilvarovou (SK Dobré). Holky začaly výborně, dodržovaly taktiku a nakonec se štěstím urvaly první set. Potom si však soupeřky zvykly a začalo to být beznadějné. Po timu za stavu 1:2 a 1:4 daly holky pár balónků, chytly se, povzbudily, naopak soupeřky znervózněly a šlo se z ničeho nic do pátého setu. V něm jsme měli pořád navrch, ale všechny 4 holky byly nervózní až až a podle toho taky hra vypadala. Nakonec jsme vyhráli 8 v pátém, jsme v semifinále, máme medaili a zůstáváme do neděle!!! Tam už nebyla šance, ale bronz je doma! Pro Morendu se jedná o první medaili z MČR po sedmi letech.
Všechny 4 naše hráče musím za turnaj pochválit a Peťovi Bízovi děkuji za pomoc při koučinku. Co bylo ovšem tragické, byl nápad na třídenní spojení dvou kategorií a o časovém plánu ani nemluvě. Doufám, že to bylo poprvé a naposled. Je potřeba si uvědomit, že hráči, trenéři a rodiče nemají čas na to, aby se hrál jeden zápas za den. To je plýtvání času i penězi.
Libor Svoboda
