Sezóna 1965–1966

Nejen pro pamětníky:
V tomto období (původně ještě v barvách Slovanu Staré Brno) pracoval výbor oddílu ve složení:
Ladislav Hrubý, Otto Hlaváč, Miroslav Knoblich, Josef Buchtela, Valentin Pokorný, Vilibald Hrubý, Antonín Michna, Miroslav Ezechýl, Jaromír Sedláček.

A–týmy

Ženy (Kincová, Hlaváčová, Kumpoštová) se zachránily v první lize.
Muži (Soukup, Knoblich, Sedláček, Sviták) byli účastníky tehdejší druhé ligy
(v ČR se hrály tři skupiny po osmi týmech).

Všehochuť

První tituly začal sbírat tehdy devítiletý odchovanec Zdeněk Bublík.
6. května 1966 se dožil šedesáti let Láďa Hrubý.
Na mistrovství ČSFR získal A. Pokorný bronzovou medaili ve dvouhře, stejně tak pár Pokorný – T. Sadecký ve čtyřhře.
Oddíl organizoval Velkou cenu Brna 1966 – vítězi dvouher se stali R. Štěpánek a A. Hlaváčová.

Také se stalo

V létě roku 1966 emigrovali spolu s rodiči bratři Josef Sadecký a Tomáš Sadecký – ten se později stal reprezentantem Švýcarska.

Sezóna 1966–1967

Nejen pro pamětníky:
Výroční členské schůze se v té době konaly v klubovně haly na Veselé ulici. Měla základní nevýhodu – nedalo se tam pořádně zatopit,
čehož dokladem je i fotka z kroniky, na níž je přední tehdejší činovník Otto Hlaváč v bundě se šálou.

A–týmy

Ženy (Kincová, Hlaváčová, Kumpoštová) skončily v 1. lize na sedmém, předposledním místě a sestoupily.
Muži (Sviták, Knoblich, Sedláček, Šimek, Francán) skončili ve 2. lize na čtvrtém místě.
Dodejme, že do 2. ligy postoupila obě béčka.

Všehochuť

Tři tituly přeborníka Brna v kategorii dospělých získal Aleš Sviták,
stejně tak si vedl mladší žák Bublík na oblastních přeborech mládeže.
Pohár osvobození – tehdejší obdoba dnešního Memoriálu Ing. Ezechýla (hraný dlouhodobě) –
vyhráli muži i ženy Morendy.
Velkou cenu Brna vyhráli reprezentanti Chmelík (Vítkovice) a Poláčková (Vlašim).

Také se stalo

Hráč „áčka“ Sviták tehdy poněkud bulal strojní průmyslovku.
Nicméně ligový zápas s Prostějovem odehrál – jeho fotka se objevila v novinách s popiskem:
„Na snímku bojuje Sviták.“
Když se třídní učitel divil, že nechodí do školy a přitom sportuje,
Sviták suše opáčil:
„Soudruhu profesore, na tom snímku je dobře vidět, že bojuju především s nemocí!“

Sezóna 1967–1968

Nejen pro pamětníky:
Na kongresu ETTU (Evropské unie stolního tenisu) v Bukurešti se zcela vážně uvažovalo o tom,
že míček bude žlutý a stůl černý.
Na trénink začátečníků se dokonce doporučoval dvoubarevný míček – žlutomodrý, aby byly lépe vidět falše.

A–týmy

Ženy (Kinčová, Hlaváčová, Kumpoštová) se vrátily do nejvyšší soutěže.
Muži (Wiesner, Soukup, Pokluda, Knoblich, Sedláček, Šimek) hráli důstojnou roli ve 2. lize.
V této soutěži se udržely i obě rezervy.

Všehochuť

Z týmu brněnského konkurenta Morendy, tehdy dominující Lokomotivy Brno, odešli do Ostravy
Flaišinger, Matějíček, Hýbner, Chmelík a Štěpánek.
Jedničkou se stal teprve osmnáctiletý Chládek.
Na ostravském turnaji veteránů nad 40 let byl nejstarším hráčem Josef Buchtela (72 let).
Bublík se stal pětinásobným mládežnickým přeborníkem Brna, přičemž dva tituly získal o kategorii výše.
Několikadenní zájezd k zápasům do Rakouska tehdy 19 šťastlivcům všichni záviděli –
a sami účastníci se na něj těšili rok dopředu.

Také se stalo

Naprostou senzací bylo vítězství vybraného celku Brna nad pětinásobným vítězem Poháru mistrů evropských zemí – rumunskou Kluží – v poměru 8:6.
Na triumfu se podíleli i současní členové oddílu, hrající MP za Nový Lískovec:
Jaroslav Pokluda a Jan Chládek.

Sezóna 1968–1969

Nejen pro pamětníky:
Zcela nečekané vítězství Milušky Kumpoštové v kvalifikačním turnaji o jediné volné místo v týmu žen na MS 1969 v Mnichově zaskočilo pražské bafuňáře,
ale kritéria změnit nemohli – a Miluška jela na mistrovství světa!
Díru do světa tam sice neudělala, ale zapsala se nesmazatelně do historie československého a českého stolního tenisu.

A jak odpověděla tehdy 18letá dívka na dotaz novináře:
Vaše oblíbené jídlo, herec, politik?
Biftek, Alain Delon, president Svoboda.
Bylo jaro roku 1969.

A–týmy

Ženy (Kumpoštová, Kincová, Hlaváčová) se bezpečně zachránily v 1. lize.
Muži – A tým (Wiesner, Pokluda, Kačer, Dosedla, Soukup) se umístili v popředí 2. ligy.
Rezerva mužů (Pokorný, Hlaváč, Šimek, Tesař, Šiške) po dramatickém závěru se Zbrojovkou Brno sestoupila.

Všehochuť

12letý Zdeněk Bublík se stal v Mariánských Lázních trojnásobným přeborníkem ČR!
Začínali se prosazovat i o něco starší Hafson, Turson a Polson – tedy nerozlučná trojice
Ota Havelka, Jaroslav Turinek a Petr Polák.
Velkou cenu Brna vyhráli Jan Chládek (tehdy Lok. Brno) a Trpková (Lok. Praha).

Také se stalo

Opora „A“ družstva žen Ing. Jiřina Kincová přestoupila – ale jen do stavu manželského:
29. 8. 1969 se stala Kostelkovou.

Sezóna 1969–1970

Nejen pro pamětníky:
V rámci oslav 65. výročí založení zorganizoval oddíl dne 20. a 21. 11. 1969 Jubilejní turnaj ve stolním tenisu, jehož se zúčastnili i hráči z Rakouska.
Absolutní úspěch slavil Jan Chládek (tehdy hráč Lokomotivy Brno):
zvítězil nejen ve dvouhře, ale po boku Martince a Kolkopové i v obou čtyřhrách.
Dvouhru žen pro sebe získala naše Miluška Kumpoštová.

A–týmy

Ženy (Kumpoštová, Kostelková, Hlaváčová, Turinková) se opět bezpečně zachránily v 1. lize.
Muži – A tým (po řadě odchodů v sestavě Pokluda, Šimek, A. Pokorný, Šiške; často však hráli i „zajíci“ Havelka, Polák, Turinek) skončili ve 2. lize na čtvrtém místě.

Všehochuť

Talentovaný Bublík pokračoval ve vítězném tažení – na oblastních přeborech získal všechny tři tituly.
Na mistrovství ČR (hrálo se i federální mistrovství jednotlivců) se blýskla Kostelková, která po boku Štěpánka získala stříbrnou medaili v mixu.
Skvěle si vedli i bronzoví benjamínci Havelka s Turinkem, kteří skončili až v semifinále na raketách reprezentantů Štěpánka a Fulína.
Zejména z řad hráčů oddílu, ale i dalších spřátelených osob, vzniklo fotbalové mužstvo, které trápilo i celky hrající nižší fotbalové soutěže.

Také se stalo

Autor těchto řádků byl rozhodčím čtyřhry v prvoligovém utkání žen Moravské Slavie a Sokola Kateřinek.
Za stavu 5:4 se utkaly dvojice Kostelková, Kumpoštová vs. Leifertová, Sauerová – a Brňanky prohrály 1:2.
Za zmínku stojí výsledek první sady:
prohra 33:35 po mnoha a mnoha setbolech.
Nic nepomohlo, že druhý set vyhrály 21:17 – třetí ztratily pod debla.

Sezóna 1970–1971

Nejen pro pamětníky:
Veškeré stolnětenisové dění se nadále odehrávalo v herně na Veselé ul. 37.
Podmínky byly vpravdě nedůstojné – citujme z tehdejšího Brněnského večerníku:

„Fakt je, že by se neměly vyskytovat takové případy, kdy si družstva z Ostravska
po druholigových utkáních žen v novinách stěžovaly na špatné podmínky v brněnské hale,
na prosakování vody, která kape z netěsnící střechy přímo na zelený stůl.“

A–týmy

Ženy (Kumpoštová, Kostelková, Fialová–Hlaváčová, Turinková, Prošková) z 1. ligy bohužel sestoupily
(z 12 celků sestupovaly čtyři!).
Muži – A tým (Pokluda, Wiesner, Polák, Havelka, Turinek, A. Pokorný) skončil třetí, opět za branami postupu.

Všehochuť

Dne 25. 8. 1970 se pod čepec dostala další hráčka A-týmu: Alena Hlaváčová od tohoto dne nastupovala za ligové stoly jako Fialová.
Velkou cenu Brna tehdy vyhrál náš odchovanec Chmelík (Vítkovice) a Serafinová (Nová huť).
Životní jubilea oslavili:
- předseda oddílu Láďa Hrubý – 65 let
- předseda VzTJ Moravské Slavie dr. Karel Polák, otec hráče Petra – 60 let

Také se stalo

Jako blesk z čistého nebe zapůsobilo, když na přeboru Brna staršího žactva
za sebou nechal tehdejší přeborníky republiky v družstvech z Lokomotivy Brno –
Bublíka (republiková jednička), J. Pokorného a Herníka – hráč Líšně Jan Pelikán.
Po semifinálové výhře nad Bublíkem zdolal ve finále i Jaroslava Pokorného
a bezelstně a skromně se zeptal ředitele turnaje:

„A jakou soutěž jsem to vlastně vyhrál?“

Sezóna 1971–1972

Nejen pro pamětníky:
Dne 27. 4. 1972 dosáhl oddíl stolního tenisu ocenění Vzorný oddíl prvního stupně.
Čtenář, který byl tehdy dítětem (či ještě ani nebyl na světě), asi nechápavě kroutí hlavou.
Ano, takové soutěžení byla jistá daň režimu – ale současně se tehdy v oddíle děly věci, které byly přínosem, komunismus nekomunismus:
žilo se mnohem soudržněji než nyní, parta se utužovala třeba i brigádami.
Kritéria ocenění byla například z oblasti morálky, slušného chování a pevné vůle – byť se jim tehdy říkalo „morálně–volní vlastnosti“.

A–týmy

Ženy (Kostelková, Turinková, Prošková; Miluška Kumpoštová přestoupila do Ostravy)
hrály po vzniku extraligy první ligu, kde se umístily ve středu tabulky.
Muži – A tým (Pokluda, Wiesner, Polák, Havelka, Turinek, A. Pokorný) skončili v první polovině tabulky.

Všehochuť

Do oddílu se vrátil Zdeněk Bublík, třináctinásobný mistr ČSR a ČSSR v mládežnických kategoriích.
Velkou cenu Brna vyhráli Chmelík a Kolkopová, náš Polák porazil reprezentanta Fulína.
Součástí turnaje byla i naše specialita – handicapový systém: hrálo se do 33 bodů,
a špičkový ligový hráč při utkání s „čajíčkem“ začínal s mankem 0:18.
V žákovských kategoriích se začali prosazovat Eliška Ezechýlová a Zdeněk Jareš,
později ligový fotbalista KPS, Prostějova a Zbrojovky Brno.
Dne 30. 10. 1971 se dožil 60 let obětavý trenér mládeže Antonín Michna.

Také se stalo

A znovu se na paškál dostala herna na Veselé.
Ve své době proslulý šéfredaktor brněnské redakce Československého sportu dr. Přemysl Jílek si nebral servítky a mj. napsal:

„Budova je tak omšelá, že vraty by váhal projít i jeden se sedmi statečných.
Člověk tu má stále dojem, že na něj něco spadne.
Na jaře začne stoupat spodní voda a podlaha haly zvlhne natolik,
že se tu člověk na nohou udrží jen tehdy, když si nasype na zem piliny.“

Zleva – RNDr. Musil, J. Jareš, Lavický, Mullerová, E. Ezechýlová, Musilová, Pešinová, Ing. Ezechýl

Sezóna 1972–1973

Nejen pro pamětníky:
Marnost nad marnost, napadá pamětníka nad výsledky Přeboru Brna mládeže z roku 1973.
Medailisty v různých kategoriích byli J. Bednář, J. Súsedík, J. Kornhauser, M. Pospíšil, M. Kopp, Zdeněk Jareš, Jiří Jareš –
ti všichni už dali zeleným stolům, alespoň na závodní úrovni, vale.
Je zde ale i jedna výjimka: ve čtyřhře mladších žáků byl stříbrný i náš Standa Mikula ml.,
dodnes prvoligový hráč Blanska.

A–týmy

Ženy ve značně omlazené sestavě (Turinková, Prošková, Ezechýlová) zachránily první ligu,
pomohl i návrat Kostelkové po mateřské dovolené.
Muži ve 2. lize obsadili druhé místo za Vítkovicemi B.
Pod vedením trenéra Dosedly se ale formoval skutečně silný tým (Havelka, Polák, A. Pokorný, Polák, Turinek).
Rezerva mužů (Šimek, Tesař, Šiške, Michálek) byla v této soutěži jen na jednoroční exkursi.

Všehochuť

Dne 13. 3. 1973 zemřel Vilibald Hrubý, člen našeho oddílu a předsednictva svazu stolního tenisu
(bratr Ládi Hrubého).
Velkou cenu Brna vyhrál tradičně Chmelík (Vítkovice), mezi ženami tentokrát triumfovala Hacurová z Prostějova.
V přeboru ČSSR v Havířově získali Polák s Bublíkem cenný bronz ve čtyřhře, nestačili až na dvojici Orlowský – Turai.

Také se stalo

Tehdy se hrály turnaje pod roztodivnými názvy – jen aby byla podpora „svrchu“.
Tak třeba v Prostějově se uskutečnilo krajské finále Velké ceny pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.
Vyhrál tým KPDM (Krajský dům dětí a mládeže) Brno v čele s našimi hráči:
Zdeňkem a Jiřím Jarešovými a Jitkou Musilovou. Druhý byl Prostějov.
Jak se ale zmínil tehdejší tisk:

„Škoda, že se nemohl dostavit celek Břeclavi pro výskyt slintavky v okrese.“
Nemoc šílených krav tehdy ještě nebyla v módě.

Vlašim 1974

zleva Orlowski, Turai

Sezóna 1973–1974

Nejen pro pamětníky:
Z pera novináře Petra Kmenta pocházejí tato slova, nabádající k vytvoření jednoho silného oddílu v Brně,
což považuje za lepší než aktuální tříštění sil:

„Do Morendy se z vojny vrátil Pokluda a z moravského severu do Zbrojovky
Chládek s Michlem. Mezi ženami se pak do sešívaného dresu vrátila Kumpoštová
a do Zbrojovky přestoupily Kolkopová z Rače a Svobodová z Prostějova.
Najdou oddíly společný zájem v reprezentaci celého města,
nebo zůstanou se silami roztříštěnými do několika týmů jen věčným průměrem?“

A–týmy

Ženy (navrátivší se Kumpoštová, dále Turinková, Prošková, Ezechýlová)
nakonec postoupily do první ligy.
Muži (Pokluda, Polák, Havelka, Turinek, A. Pokorný, Bublík) ztratili prvenství v soutěži
prohrou v posledním kole na domácích stolech s vojáky z Lipníku, 6:8.

Všehochuť

Dne 2. 11. 1973 zesnula Bohuslava Pokorná, dlouholetá hráčka a funkcionářka našeho oddílu.
Dne 1. 6. 1974 odešel do Prahy Jara Turinek, dlouholetá součást tria Havelka – Polák – Turinek.
Hrál nadále za VŠ Praha – a dobře!
Hrálo se i mezinárodně: na domácích stolech porazila Morenda tým TUL Helsinki:
- muži (Polák, Havelka, Bublík) vyhráli 8:1
- junioři (Lužný, Kopp) zvítězili 4:1
Na městském přeboru vyhráli čtyřhru naši Tesař se Šiškem –
a hrají spolu dodnes, i po více než třiceti letech – byť nyní formálně v dresu Lískovce,
ale stále v herně Morendy.

Také se stalo

Na nějaký čas zanevřeli stolní tenisté na starý dobrý celuloid.
S míčky z nehořlavé umělé hmoty Super Barna přišla firma Dunlop.

Kdo s nimi kdy hrál, asi si odplivne:

malá pružnost
velká tvrdost
prudší odskok
šišatost
rychlé opotřebení
(pravda – nepraskaly)

Leckterý čtenář těchto řádků možná ještě doma v šuflíku jednu Super Barnu má.
Naštěstí jejich éra neměla (alespoň z pohledu historie) dlouhého trvání.

Sezóna 1974–1975

Nejen pro pamětníky:
I v tisku se začalo mluvit o tom, že našemu oddílu by mohlo být přiklepnuto Tréninkové středisko mládeže.
Jako trenéři byli připraveni Ing. V. Francán a O. Dosedla, problémem však bylo razítko MěstV ČSTV.
Nakonec vše dobře dopadlo!

Také se už hlasitě mluvilo o nové, specializované hale stolního tenisu v areálu Moravské Slavie.
Opět však váhali nejmenovaní příslušní funkcionáři vyšších tělovýchovných složek.

A–týmy

Ženy (Kostelková, Fialová, Kostrhunová, Kumpoštová, Prošková)
se v 1. lize toužily umístit do 8. místa a v rámci opakovaných reorganizací stolně tenisových soutěží (tentokráte zrušení šestičlenné extraligy) následně hrát nejvyšší soutěž v ČSSR.
Pod vedením trenéra Soukupa se to 7. místem podařilo – a ženy tak skočily rovnou mezi smetánku!
Muži (Polák, Bublík, Pokluda, Havelka, A. Pokorný, Šimek)
konečně vyhráli Národní ligu o dva body před Blanskem, ale vzhledem ke zmíněné reorganizaci jim to bylo nanic.
Zůstali tak v národní lize, která však nyní byla druhou nejvyšší soutěží.

Všehochuť

Velkou cenu Brna, hranou v nové víceúčelové hale TJ Moravská Slavia, vyhráli Téma (Vítkovice) a Kostková (Vlašim).
Dne 23. 5. 1975 se vdala Vera Prošková, nadále Kožantová.
V přátelském utkání s Cottbusem (tehdejší NDR) naše družstvo vyhrálo 10:5.

Také se stalo

Výjimečně – údajně – se mělo 5. září 1974 utkat družstvo naší jednoty, tvořené třemi muži a třemi ženami, při příležitosti státního svátku Vietnamské demokratické republiky s družstvem Sinh Vien Vietnam.

Zda se utkání skutečně hrálo a jak dopadlo, v kronice není zaznamenáno a zůstává to zatím záhadou.

Vzpomene si někdo?