Na družstva do Brodu jsme vyrazili v sestavě: Tomáš Vokřínek, David Koudelka, Adam Solfronk, Michal Plotěný. Už v autě jsme zjistili, jak je to s nasazením a losem – kluci jsou 2. nasazení, ale už mezi 8 je nečeká nic lehkého – El Niňo s 2 obranáři (což není naše parketa) a šikovným Bednářem.
El Niňo jsme si moc nepřál, ale i kluci věděli, jak to proti nim napsat, a tak to také vyšlo. Nejprve David velmi precizně přehrál 3:0 dvojku soupeře, čímž jsme dostali Bednáře pod tlak. Pod ještě větší tlak ho dostal Adam, protože na něj vlétl a přehrával ho úplně ve všem. Když dotáhl zápas do vítězného konce, ani největší pražský optimista nevěřil, že by s tím mohli něco udělat. Tomášek si spravil chuť se Svojtkou (naposledy s ním prohrál v Hradci, což byl asi nejhorší výkon, jaký jsme kdy od našeho hráče viděl 😊) a byli jsme v semifinále. Pokud chceme medaili, musíme přehrát Hostinné, protože zbylé dva týmy jsou velmi silné.
Před semifinále s Hostinným jsme si udělali poradu, kdo si na koho jak věří. Hostinné to mělo postavené na Matuškovi, který hrál skvěle, ale přes zbylé dva jsme body dělat měli. Nakonec jsme usoudili, že svoji dvojku Hostinné napíše na dvě dvouhry místo jedné, ale to se nakonec nestalo. Naše karty byly doposud rozdány jasně – Adam s Davidem hráli suprově, Tom se trochu herně trápil. Nechali jsme tedy Toma na 3ce. Buďto tam bude souboj trojek, a nebo bude muset tentokrát Tom podržet tým a porazit soupeřovu papírovou 2ku. Věřil jsem, že tady se může ukázat naše největší síla – 3 naprosto vyrovnaní hráči, které můžeme v sestavě dát na jakoukoliv pozici.
Hostinné nechalo svoji dvojku na 3. pozici. Vzkaz od nich byl jasný – vsadíme vše na jednu kartu. První zápasy tak dopadly podle očekávání a stav byl 1:1. Pak šel na stůl Tom. Ten nehrál nijak skvěle, ale svůj souboj zvládl. Vedli jsme 2:1 a byli jsme tam, kde jsme potřebovali. Matuška ještě korigoval na 2:2, ale v poslední dvouhře Adam překonal počáteční nervozitu a dokázal vyhrát 3:1. To znamenalo jediné – finále a jistotu medaile!!
Finále začínalo téměř okamžitě, což pro nás bylo jistá nevýhoda. Kluci ještě nevstřebali těžko semifinále a naopak Brod byl rozjetý po výhře nad Havířovem. Vlétli na nás a kluci se prostě nechytli. Výsledek 3:0 byl pro nás poměrně krutý, ale odpovídal realitě předvedené hry ve finále.
To ale nic nemění na tom, že si medaili kluci zasloužili. V každém zápase podržel tým někdo jiný, bojovali jako lvi, povzbuzovali se, zápasy silně prožívali. Musím vyzdvihnout i Míšu Plotěného, který svou roli náhradníka přijal skvěle a klukům taky moc pomohl.
Jedná se o skvělý úspěch, který kluky bude doufám motivovat do další práce. A pro všechny trenéry, počínaje Liborem, také ocenění dobré práce s mládeží. I trenéři ostatních týmů nám blahopřáli a všímají si, že s mládeží opět odvádíme dobrou práci. Lepší tečku za již takto povedenou sezónou jsme si nemohli přát.
